Podzim 2017 můžeme označit za ideální z pohledu vzcházení řepky a nízkého výskytu škůdců. Po zasetí většinou v několika termínech zapršelo a porosty, na rozdíl od podzimu 2016, bez problémů vzešly. Vyšší úhrny srážek a vyšší teploty, především v říjnu, podpořily růst nadzemní biomasy a časté přerůstání. Jedna regulace zpravidla nestačila. Všechny ozimy včetně řepky reagují na zkracující se den a pokles teploty snížením intenzity růstu. Říjen 2017 byl však silně vlhký a silně teplý. Řepka neukončila růst listů, naopak v růstu pokračovala. Podzim 2016 byl sice také silně vlhký, ale teplotně normální. Oba dva roky se také odlišovaly nástupem prvních nočních mrazů. V roce 2016 to bylo koncem října, zatímco v roce 2017 až v polovině listopadu.
Celkově můžeme hodnotit stav řepkových porostů před zimou za velmi dobrý. Na některých lokalitách jsou však řepky přerostlé většinou bez vytaženého srdéčka. Oproti minulému roku, je však horší poměr kořenů k nadzemní biomase. Po suchém podzimu 2016 se kořeny hmotnostně podílely na celkové biomase z 25 %. Zatímco po vlhkém podzimu 2017 jen z 20 %, což odpovídá víceletému průměru.
V letech jako je ten letošní, kdy řepky na podzim intenzivně rostly a zima je zatím mírná a rostou kořeny, je podzimní hnojení dusíkem nezbytné. Dosavadní průběh zimy je pro všechny ozimy ideální. Největší ochlazení přišlo se začátkem února. Teploty klesaly až k -8°C, ale porosty vážněji nepoškodily (stav k 18.2.2018). Vzhledem k přerostlým řepkám, lze očekávat mírné omrznutí starších listů. To však z pohledu výnosu má zanedbatelný vliv a dá se nahradit vyšší dávkou dusíku o 15-20 kg na ha. Od začátku února se v teplejších regionech začalo hnojit. Je to správné rozhodnutí. Zvláště v letošním roce nemá smysl s hnojením dusíkem otálet.
Zdroj:
Ing. David Bečka, Ph.D.
Česká zemědělská univerzita v Praze
Ing.Václav Mytyska
technologický poradce Farmet a. s.
