Greening a meziplodiny

8. 11. 2018
Meziplodiny představují od roku 2015 jednu z cest zajišťující naplnění tzv. greeningu. Greening je jednou z podmínek pro vyplácení přímých plateb. Pro naplnění greeningu zemědělci vybírají z širokého portfolia ploch EFA (plocha v ekologickém zájmu). V případě volby ploch s meziplodinami je nutný výsev směsi meziplodin.
Greening a meziplodiny

Meziplodiny představují od roku 2015 jednu z cest zajišťující naplnění tzv. greeningu. Greening je jednou z podmínek pro vyplácení přímých plateb. Pro naplnění greeningu zemědělci vybírají z širokého portfolia ploch EFA (plocha v ekologickém zájmu). V případě volby ploch s meziplodinami je nutný výsev směsi meziplodin.

Do seznamu doporučených meziplodin je zahrnuta celá řada druhů, které se vyznačují různými biologickými vlastnostmi. Na Polní pokusné stanici v Žabčicích v letech 2006-2018 byly zkoušeny některé druhy z uvedeného seznamu. Podle našich výsledků v suchých podmínkách je vhodné vybírat hořčici bílou, ředkev olejnou, svazenku vratičolistou, pohanku obecnou, pelušku a méně známou krambe habešskou.

V posledních dvou letech byly meziplodiny vysévány dříve, již na konci července. V letošním roce, po období prakticky bez srážek v srpnu, přišly až v září vydatnější srážky, a přesto byla produkce biomasy svazenky vratičolisté, hořčice bílé a  pohanky obecné v průměru víc jak 3 t/ha v suchém stavu. V Žabčicích nově zkoušíme i směsi z uvedených meziplodin. Pro efektivnost pěstování směsí meziplodin jsou důležité biologické zvláštnosti jednotlivých druhů meziplodin, především jejich růstová dynamika, což je důležité pro stanovení výsevku různých druhů meziplodin ve směsi.

Další podmínkou jsou časově ohraničené termíny údržby meziplodin stanovené legislativou. Letní varianta se vysévá nejpozději 31. července a je ponechána na poli do 24. září. Ozimá varianta se vysévá do 6. září a musí zůstat na poli do 31. října. V případě volby termínu výsevu v polovině září při srovnání s polovinou srpna je snížení výnosů suché hmoty meziplodin od 66 do 90 % v závislosti na druhu meziplodiny. Další sledované meziplodiny – žito svatojánské, proso seté, sléz krmný, lesknice kanárská, světlice barvířská, jsou méně vhodné do suchých podmínek, z důvodu nízké produkce biomasy. Z toho důvodu nedokáží efektivně naplnit hlavní cíle pěstování meziplodin – obohatit půdu o organickou hmotu a zlepšit půdní vlastnosti a redukovat erozi půdy.

Brno, 5. 11. 2018

Ing. Martina Handlířová
Ústav agrosystémů a bioklimatologie
Mendelova univerzita v Brně

 

Máte nějaké dotazy? Kontaktujte nás.